pondělí 18. září 2017

Hra 114: Indiana Jones 2 (1987)


Indiana Jones 2
Vývojář: František Fuka
Vydavatel: Fuxoft
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Na pokračování úspěšného Chrámu zkázy (1985) jsem se upřímně těšil, ale po dohrání mám trochu rozporuplné pocity. Hra začíná každopádně velmi dobře - na úvodní obrazovce hraje povedená melodie z filmu a od autora se dozvídáme, že se snažil hru zpřístupnit i začátečníkům a že jde o "první českou textovou hru ovládanou pouze třemi tlačítky", což mojí zvědavost ještě znásobilo.

Co to tedy znamená? V podstatě jde o použití kontextového menu, kdy hra sama nabízí pouze akce, které jsou momentálně dostupné. Tzn. po vybrání příkazu "vezmi" nabídne jen na aktuální obrazovce dostupné předměty. Měli jsme tu již Exotera (1987) ze stejné doby, který se také snažil přijít s něčím podobným, ale tam jsme pomocí směrových šipek hýbali kurzorem. Tady ani ten kurzor není a prostě jen pomocí dvou kláves listujeme v menu a třetím výběr potvrzujeme.

"Menu driven" uživatelské rozhraní
Začátek hry v letadle

Oceňuji akční začátek, kdy se Indy probouzí v letadle a má jen chvilku na to provést správné akce, najít padák a vyskočit ven. Příjemná změna po všech těch "stojíš před vstupem do hradu" začátcích u ostatních textovek.

Poměrně brzy jsem ale zjistil, že zvolené ovládání mi ne úplně vyhovuje. Sice díky němu odpadají problémy s parserem a hádáním správného tvaru příkazu, ale na druhou stranu je to pomalé a zdlouhavé a aspoň ten pohyb mohl být navolen na samostatné klávesy. Otravuje také omezení inventáře na pět předmětů.

Co mě ovšem zarazilo nejvíc byl malý rozsah hry - koukněte se na mapu níže. Málo obrazovek a velmi nízká obtížnost způsobily, že jsem hrou prosvištěl během pár minut a finální obrazovka na mě vyskočila v momentě, kdy jsem si říkal, že by mohl přijít nějaký zvrat, aby se hra trochu rozjela. 

Nerozjela. Jedná se dost možná o nejkratší textovku, kterou jsem zatím hrál. Kratší byla snad jen nepovedená Atomová katedrála

Mapa hry

POSTUP HROU:
Probudil jsem se v letadle letícím nad africkou pouští a s hrůzou jsem zjistil, že jsem sám a mám naprosté okno. Proboha, co tu dělám? Musím přestat pít! V rychlosti jsem prohledal sedačky, našel padák a vyskočil ven. Padák jsem ve vzduchu otevřel a bezpečně dopadl doprostřed pouště. Za letu jsem na jihu viděl vojenskou základnu, a tak jsem se vydal tím směrem. Dorazil jsem do oázy, kde jsem pod palmou našel německou uniformu a v ní klíč.

Pokud zemřete, objeví se článek z tisku a % dokončení hry
Řádné prozkoumání sedadel přineslo ovoce
Oblečená německá uniforma zabrala

Vydal jsem se tedy na jih do tábora, naštěstí si mě stráž nevšímala. Vzal jsem auto baterii a v malém stanu našel přenosnou radiostanici a lopatu. Spojil jsem se tedy se svými přáteli v Káhiře, kteří ale za pomoc chtěli faraonův platinový náhrdelník! Vzal jsem tedy lopatu a šel do velitelova stanu, kde jsem klíčem otevřel truhlu a našel mapu. Ta ukazovala na místo v oáze, kam jsem se vydal. S sebou jsem vzal diamant a slovník a na daném místě jsem lopatou vykopal vstup do podzemí!

Vykutálení kamarádíčci
Přeložený nápis na zdi

V podzemí jsem objevil nápis na zdi, který jsem si za pomocí slovníku přeložil a zjistil, že budu potřebovat shromáždit pět diamantů a použít je u velkého oltáře. Na jeden diamant visící u stropu jsem použil bič, cestu k dalšímu mi poradil jakýsi zesnulý dobrodruh nápisem "2Z1S1V", takže 2x západ, 1x sever, 1x východ. Všechny diamanty jsem položil u oltáře na zem, načež se otevřel průchod vedoucí do faraonovy hrobky.

Po položení všech pěti diamantů...
No a zabralo mi to asi 10 minut. Jsem holt dobrej.
Prý "přáteli"! Kdybych nenašel ten náhrdelník, tak by mě tu nechali!

V hrobce jsem spatřil ten bájný faraonův platinový náhrdelník ! S obavami jsem ho vzal, ale žádná past se překvapivě nespustila, a tak jsem spěchal zpět na povrch. Po spatření denního světla mé oči chvíli mžouraly, načež na obloze uviděly letadlo s mými přáteli, kteří volali "Máš?". Já odpověděl "Mám!", a tak kamarádi konečně přistáli a po předání náhrdelníku mě odvezli z toho nacistického pouštního pekla.
KONEC POSTUPU HROU

Vítězství

Verdikt: Přijde mi, že se autor až příliš soustředil na nový způsob ovládání a na samotnou hru už nebylo moc času a sil. Hra je příliš krátká, jednoduchá a neobsahuje žádnou zapamatováníhodnou hádanku jaká byla k nalezení v prvním díle.
Hodnocení: ***/10

Hra 113: Hudební Maraton (1987)


Hudební Maraton
Vývojář: nPI Software
Vydavatel: nPI Software
Vydáno 1987 pro Atari 8-bit
Žánr: Logická hra
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Tentokrát potrápíme naší paměť. Počítač si vymyslí melodii a postupně nám jí začne přehrávat. Nejdříve jeden tón, který musíme správně vymačkat na klávesnici. Pak dva tóny. Tři tóny a tak dále. Až úspěšně zopakujeme celou melodii, posuneme se o dvě políčka vpřed a další melodie bude o něco delší. Pokud ale uděláme chybu, posuneme se o políčko zpět

Instrukce
Tóny zadáváme pomocí těchto kláves

Cílem je samozřejmě dojít do cíle, na což máme 20 her, přičemž svůj progres můžete vidět v horní části obrazovky, kdy se růžový ukazatel buď prodlužuje, nebo zkracuje. Poslední melodie, kterou si musíme zapamatovat má minimálně 14 tónů, což už není úplná sranda, ale dá se to. Tóny zadáváme pomocí kláves Z, X, C, V. 

Počítač zrovna přehrává melodii a hraný tón je znázorněn i graficky
Krutá realita
Vítězství

Verdikt: Jednoduchá hudební hra na procvičení paměti.
Hodnocení: **/10

sobota 16. září 2017

Hra 112: Hledač - Cesta za Zlatem Mayů (1987)


Hledač - Cesta za Zlatem Mayů
Vývojář: V. Ženatík
Vydavatel: Kybso
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Je velice pravděpodobné, že "Hledač" byl inspirován Fukovým Indiana Jonesem (1985). Ostatně příběh je hodně podobný - v kůži soukromého archeologa se vydáváte do peruánských And, kde má být údajně ukrytý poklad Mayů. A my ho samozřejmě chceme najít a zbohatnout. 

Na úvodních obrazovkách hraje chytlavá melodie a dozvíme se zde, že ovládání je podstatně zjednodušeno - žádné vypisování příkazů se nekoná, pouze mačkáme nadefinované klávesy. Z příkazů tu v podstatě zbyly pouze "vezmi" a "prohlédni". Už to dává tušit, že hra nebude nijak složitá.

Jednoduché ovládání hry
Příběh
Začátek hry

Mapa hry je střední velikosti a na několika místech lze zemřít. Klasicky se dají na určitých místech najít předměty, které stačí sebrat a ty se ve vhodný moment automaticky použijí (např. klíč otevře dveře). Pozor ale na poklady, které lákají k sebrání, ale končí aktivací pasti a vaší smrtí.

V podstatě tu nenajdeme žádnou hádanku, pokud tedy nepočítáte sebrání helmy, která nás zachrání před padajícím kamenem. Hra je opravdu velmi jednoducháNachází se tu i pár předmětů, které asi k ničemu neslouží (štípací kleště, křišťálová lebka, okov) a v jižní části je "labyrint chodeb", kdy musíte 10x jít do libovolného směru, načež vás hra podle předmětů v inventáři vrátí na některou obrazovku.

Mapa hry
POSTUP HROU:
Vkročil jsem do podzemního komplexu a hned mě začala lákat truhlička, pod kterou jsem ale zahlédl hada, a tak jsem raději šel dál... do místnosti s pavouky! Rychle jsem utekl na sever a na křižovatce se vydal na východ. Zde jsem našel místnost s panteří rodinkou, ale hlavní panter byl mrtvý, takže jsem byl schopný pokračovat dál. Šel jsem jedinou možnou cestou a došel do místnosti se zlatou soškou. Viděl jsem ale na stěnách malé otvory a vycítil past, takže jsem ji raději nevzal. Na východě byly zamčené dveře, takže jsem se vrátil na západ a našel přilbu, kterou jsem si hned nasadil.

Hned na druhé obrazovce na hráče čeká smrt
Ve hře je i bezva skluzavka!
A poklad mám v kapse!

Cesta dál nevedla, tak jsem se vrátil na křižovatku chodeb a šel na sever. Pokračoval jsem stále dál a došel až do vysoké místnosti, kde jsem sebral zlatý klíč, načež se spustila past a ze stropu na mě spadl kámen. Ještě, že jsem měl tu přilbu! Vrátil jsem se k zamčeným dveřím, odemkl je a spatřil překrásnou místnost, na jejímž konci byl zlatý poklad MayůVzal jsem ho a utíkal zpátky na místo, kde jsem začal. Po cestě mě naštěstí nic zvláštního nepotkalo. 
KONEC POSTUPU HROU

Stručné zhodnocení mého vítězství

Verdikt: Možná až moc jednoduchá textovka, která čerpá inspiraci v Indiana Jonesovi. Chtělo by to víc nápaditějších hádanek. Tři hvězdičky s odřenýma ušima.
Hodnocení: ***/10

čtvrtek 14. září 2017

Hra 111: Indiana Jones a Chrám Zkázy (1987)


Indiana Jones a Chrám Zkázy
Vývojář: ScS
Vydavatel: ScS
Vydáno 1987 pro Sharp MZ-800
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Toto je samozřejmě port stejnojmenné Fukovy hry z roku 1985, přičemž už jsme tu měli port pro osmibitová Atari. Přibylo pár zvukových efektů a příkazy je v emulátoru nutné zadávat se SHIFTem, aby psaný text byl malými písmeny, jinak se vše píše velkými písmeny a hra tomu nerozumí. Na originálním hardwaru bylo nutné před startem hry zmáčknout současně Shift+Alpha, což je popsané na úvodní obrazovce. Je trochu s podivem, že autor nebyl schopný toto vyřešit.

Instrukce
Začátek hry
Separátní RIP obrazovka tu chybí

Kromě toho se ale nic nemění, všechny hádanky i texty jsou stejné. Oproti původní verzi jen ubylo něco grafiky - např. RIP obrazovka tu chybí, hra vypíše pouze text. I tady lze z příkazů zadávat jen první tři písmena, takže např. "SEB DOP" hra bere jako "SEBER DOPIS". 

V rychlosti jsem tedy hru prošel podle svého návodu ze Spectrum verze a žádné další změny už jsem nezaznamenal. Škoda, vždy tak nějak doufám, že port vydaný o pár let později přinese nějaká menší vylepšení.


Velice jednoduchá vítězná obrazovka

Verdikt: Port slavné Fukovy textovky, který nepřináší žádná vylepšení. Naopak spíš grafiky a barev obecně ubylo, takže původní verzi považuji stále za nejlepší.
Hodnocení: ****/10

Hra 110: Ferbl (1987)



Ferbl
Vývojář: B. Votava
Vydavatel: B. Votava
Vydáno 1987 pro Sharp MZ-800
Žánr: Karetní hra
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Moc jsem zpočátku nevěděl, co přesně si pod slovem "Ferbl" představit. Prvotní hledání mě přivedlo na stránky, které vysvětlovali, že je to "hazardní karetní hra částečně podobná pokeru" a zbytek článku s detailním rozborem pravidel tomu dával za pravdu. Ve hře na mě ovšem vyskočila obrazovka, ze které jsem nebyl moc moudrý. 

Začátek hry

Úvodní rozložení karet pokeru moc nenasvědčovalo a opravdu - jak jsem si po chvíli uvědomil, tohle je prostě a jednoduše karetní hra Prší. Nahoře vidíte všechny svoje karty, které máte v ruce, ve velkém obdélníčku je aktuální karta a dále jen vidíte, kolik karet má v ruce počítač. 

Užij si sedmičku! 
S královnou můžete měnit barvu
Karty, které máte v ruce se hezky rovnají podle barvy

Trochu jsem bojoval s tím, jakým příkazem zvolit kartu kterou chci vynést - nakonec se ukázalo, že musím napsat hodnotu i barvu karty, např. "8♢", kdy barva karty se dá v emulátoru napsat pomocí kláves F2 - F5. Pokud hráč nemá vhodnou kartu, může si líznout pokud zadá nulu. 

Platí tu všechna pravidla, takže např. po vynesení esa druhý hráč stojí, královna mění barvu, po sedmičce berete karty navíc. Vyhrává samozřejmě ten, kdo se první zbaví všech karet, načež získá jeden bod a hra se zeptá, jestli chcete hrát znovu. A tak můžete hru opakovat do zblbnutí. 

Vítězství

Verdikt: Karetní hra Prší převedená na obrazovky počítačů. Víc k tomu není co dodat.
Hodnocení: **/10

neděle 10. září 2017

Hra 109: Apollo (1987)


Apollo
Vývojář: Michal Pixa & Karel Bouda
Vydavatel: PixBoud Soft
Vydáno 1987 pro Sharp MZ-800
Žánr: Simulátor
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Dohrát tuhle hru byla pěkná fuška a jsem rád, že si jí můžu konečně odškrtnout. Jedná se o první trochu propracovanější simulátor, na který narážím. Jak už jste si asi odvodili z názvu, naším cílem je přistát s raketou na Měsíci, přičemž začínáme startem ze Země.

Dříve, než se do toho ale pustíme, tak je nutné v emulátoru zadat příkaz "NEW ON" pro rozšíření paměti a poté nahrát celkem tři soubory (více na stránce "Jak spustit hry?"), během čehož si můžeme přečíst rozsáhlé instrukce.


Jak vidíte ze screenshotů, vžijeme se do role kosmonauta Pirxe a budeme se muset sakra snažit, abychom splnili cíl naší mise! Po přečtení instrukcí už vidíme naší kosmickou loď připravenou ke startu a po zmáčknutí tlačítka "S" přichází první překvapení a sice použitý syntezátor řeči (text-to-speech), který nám start odpočítá a vlastně předčítá i všechny ostatní texty ve hře - dá se říct, že to je takový náš průvodce. Syntézu řeči jsme už u některých her viděli, ale teď je to poprvé v přijatelné kvalitě a její použití dává trochu smysl.

Začátek hry
Oběžná dráha Země
Houstone, máme problém

Na téhle hře mám nejradši určitý pocit z progresu - tipuju, že většina hráčů napoprvé ani neodstartuje a bude muset začít znova. S každým dalším pokusem jsem se ale dostával dál a dál. Získával nové zkušenosti a poznatky, jak něco udělat lépe či rychleji.

Z první obrazovky se tedy po úspěšném startu dostaneme do další - tu jen proletíme a dostaneme se na obrazovku, kde konečně vidíme Měsíc. Tady začíná ta sranda. Raketa se neovládá tím, že mačkáte šipky a ona tam letí. Jako v realitě musíte brát do úvahy řadu proměnných. Loď má určitou rychlost a setrvačnost, dále tu je gravitace Země a Měsíce. Na levém budíku vidíte směr natočení lodi, který může být jiný než vlastní směr pohybu lodi (pravý budík) - změnit směr pohybu chvíli trvá, protože musíte loď nejprve správně natočit a pak zapnout motory.

Podle instrukcí je nutné udělat půlobrat kolem Země a pak se vydat vstříc Měsíci. Nemůžu ani vyčíslit, kolikrát jsem buď spadl zpátky na Zem, nebo odletěl do nekonečného vesmíru, než mi ovládání přešlo do krve a byl jsem schopný se na první pokus dostat k Měsíci.

Dostat se sem je jednoduché, ale dál už to bude těžší
Špatně provedené otočení a loď se zřítila zpátky na povrch Země
Konečně úspěch, tohle vypadá nadějně

Když už se dostanete k Měsíci, nastává další problém - musíte dostatečně zpomalit a připravit se na přistání na jeho vrchlíku (v horní části). Zde je další prostor pro selhání, kdy jsem to často neuřídil a gravitace mě stáhla dolů. Vzdálenost musí být menší jak 5000, což už je hodně blízko, a pak je třeba zapnout počítač, načež se dostaneme do další obrazovky s oběžnou dráhou Měsíce.

Zde je opravdu důležité dostat se do vrchní části, kde je vidět malá tečka - to je naše přistávací plocha. Loď se tady musí dostat do vzdálenosti pod 500, mít správnou polohu, mít nízkou rychlost a ještě být natočená čumákem od povrchu. Na tomhle místě jsem tolikrát selhal, že jsem ze hry začal být frustrovaný. Není zde totiž možné ukládat a člověk si musí celý let dát vždy od začátku.

Přibližuju se ze správné strany, snad to dopadne!
Ale ne, zase vedle!
Aaaaa! Tak jsem aspoň národní hrdina

Popravdě jsem vyměknul a pořídil si licenci na druhý, placený emulátor pro Sharp, kde se dají ukládat snapshoty. Byly zde problémy s nahráváním kvůli bugu se zvukem, ale menším trikem jsem to obešel - stačí ještě před nahráním hry v BASICu vyloudit nějaký zvuk (díky Mopovi za tip). Pak jsem byl konečně schopný dostat se na poslední obrazovku, kde už není možné loď otáčet a přistání musí proběhnout za minimální rychlosti. Nechci ani pomyslet kolik úsilí bych musel vyvinout, abych hru dohrál, kdybych neměl na vhodném místě pozici uloženou. Fuj!

Jak se ukázalo, tohle nebyla nejlepší výchozí pozice - skončil jsem mimo přistávací plochu
JE TO TAM !!!

Musím se přiznat, že po úspěšném přistání jsem vyskočil ze židle a začal řvát a skákat radostí po pokoji, jako kdyby se to stalo ve skutečnosti - tuhle hru bylo těžké jak spustit, tak naučit se jí ovládat a dohrát jí. Ten pocit zadostiučinění byl ale veliký. Hra je na svojí dobu opravdu slušně zpracovaná a od Přistání (1986) je vidět obrovský posun dopředu. Vyhlídky jsou takové, že na Sharpu ještě na pár "vesmírných simulátorů" narazíme, takže jsem zvědavý, s čím přijdou další hry.

Zhodnocení letu

Verdikt: První trochu propracovanější Československý simulátor, kde je poprvé rozumně použit syntezátor řeči. Vážně by se hodil nějaký checkpoint třeba na oběžné dráze Měsíce - bez něho dokáže být hra pořádně frustrující. Ale stojí to za to.
Hodnocení: ****/10