úterý 25. července 2017

Hra 97: Galactic Gunners (1987)


Galactic Gunners
Vývojář: Miroslav Fídler
Vydavatel: Cybexlab Software
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Pár článků zpátky jsme tu měli od M. Fídlera textovku Exoter (1987), která nabídla zajímavé ovládání pomocí klikacích ikonek, ale jinak to byl těžký průměr. Galactic Gunners vypadali na první pohled hodně nadějně - stylem grafiky mi trochu připomněli o rok starší Planet of Shades (1986) od stejného autora. 


Začátek hry

V klasické "shoot 'em up" hře se ujmete letounu letícího zleva doprava a budete se snažit přežít útoky různých druhů mimozemských nepřátel, ať už létajících nebo pozemních. Najdeme zde celkem deset různě dlouhých úrovní, kdy na konci každé z nich nás čeká boss

Hráčův letoun umí jak střílet dopředu, tak podržením tlačítka i shazovat bomby. Druhou možnost jsem ale upřímně mockrát nevyužil. Špatná zpráva je, že na obrazovce můžou být v jednu chvíli nejvýše dvě hráčovy střely a pohyb korábu je celkově pomalý a neohrabaný. Zapomeňte tedy na uhýbání na poslední chvíli, tady je klíčové situaci předvídat dopředu. 

Dva létající talíře a dva pozemní cíle včetně rakety
Vláček s uranem
Zajímavé architektonické prvky

Jakýkoliv kontakt s nepřítelem, povrchem planety či vypálenou střelou znamená okamžité ubrání jednoho života a opakování aktuální úrovně. Pokud přijdete o všechny životy, můžete si dát hru od znova. Na začátku dostanete životů sedm, což je hodně málo. Obtížnost je opravdu hodně nekompromisní. 

Trochu ulehčit si můžete různými power-upy, které náhodně padají z nepřátel. Můj nejoblíbenější byl štít, kdy se stanete na pár vteřin imunními vůči střelám. Další zase vyčistí aktuální obrazovku od všech nepřátel. Často také vypadávají body do celkového skóre. Vše je ale nutné rychle sbírat, protože po kontaktu s "podlahou" bonusy mizí. 

První boss
Boss s cedulí "Kill". To asi abych nezapomněl, co mám dělat.
Otravně odolný poslední boss

Bossové. To je podle mě hlavní problém téhle hry. Přiletíte k prvnímu a zjistíte, že se hýbe po vertikální ose pořád nahoru a dolu a nic speciálního neumí. Má deset životů, takže ho sestřelíte jak nic a doufáte, že ten další nabídne něco nového. 

Nabídne? Ale kdeže! Jen jinak vypadá, má více životů a o krapet rychleji se pohybuje. To stejné platí i o všech ostatních, tedy kromě bosse šestého levelu, který je neviditelný a střílíte tedy naslepo (těžko říct, jestli to bylo takto zamýšleno, nebo se jedná o bug). Poslední boss má dokonce 99 životů a sestřelit ho trvá velmi dlouho, ale hlavně - je to hrozná nuda! Tyhle souboje mají být v podobných hrách to nejlepší. Třešnička na dortu. A tady mi to přijde jako nejslabší část. 

Každopádně žádné překvapení se nekoná a jede se podle klasického scénáře. Hra na vás chrlí stále více a více nepřátel, musíte prolétávat stále užšími a užšími chodbami, načež sestřelíte posledního zlouna a vaše celkové skóre se zapíše do tabulky nejlepších. Nutno říct, že dostat se na medailové pozice je v podstatě nemožné. 

Gratulační obrazovka láká na hru "Jet-Man Silly", která vyšla v roce 1993, ale už jí neudělal M. Fídler, ale někdo úplně jiný.  

Vítězství
Dostat se na první místo je nemožné

Verdikt: Solidní střílečka, na které mi vadí trochu vyšší obtížnost a hlavně nezajímaví a nudní bossové. 
Hodnocení: ***/10

pátek 21. července 2017

Hra 96: Fuksoft (1987)


Fuksoft
Vývojář: Stano Hrda & Martin Sustrik & Michal Hlaváč
Vydavatel: Sybilasoft
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

František Fuka byl díky svým úspěšným hrám (Poklad 2, Indiana Jones, Podraz 3) už v roce 1987 v podstatě celebritou, čehož důkazem je i tato hra vytvořená tehdy patnáctiletým studentem gymnázia v Bratislavě, která příběhově navazuje právě na Podraz 3 a tentokrát zapojuje i samotného Fuku. Pro připomenutí - minule jste v kůži programátora Tima Colemana za pomoci kamaráda Arthura Browna překazili plán dvou zločinců Jacka Raggera a Jonathana Foxe a převedli jimi nakradené peníze na svůj účet.

Z nějakého nepochopitelného důvodu se teď tihle dva chtějí pomstít Fukovi, i když on v téhle aféře vlastně nefiguroval, takže nastražili do jeho bytu bombu. Hráč se opět ocitá v kůži Tima Colemana, kterému A. Brown navrhne, ať Fuku zachrání. A jakožto správní gentlemani a kamarádi ho samozřejmě nemůžeme nechat ve štychu.

Autoři
Příběh
Udělat tuhle hru v 15 je hodně dobrá práce!

Celá hra se odehrává v jednom domě - naštěstí Fuka je náš soused, takže to nemáme daleko. Najdeme zde pět pater, kdy v každém jsou dva byty a k tomu sklep. Mapa je tedy tentokrát spíš vertikálního charakteru. Mezi patry se můžeme pohybovat buď po svých přes mezipatra, nebo lze použít výtah, který vyvoláme stisknutím písmena "X".

Jak jsem později zjistil, mezipatra slouží spíše jako místo pro vtípky, kdy zde nalezneme válet se srp a kladivo či oblíbený "running joke" ze Spectra "Dočekal je vůl". Na celou hru je časový limit 60 minut, po jehož uplynutí bomba vybuchne.

Začátek hry
No kdo by šlapal, když máme výtah!
Dočekal je vůl. Pořád.

Hra se ovládá přes zkratky a kontextové menu. Stačí tedy zmáčknout "U" jako "use" a vypíšou se všechny dostupné předměty, které máme v inventáři, každý pod určitým číslem. Tenhle způsob mi přijde daleko lepší, než bojovat s parserem a hádat správné výrazy.

Jelikož hráč ze začátku nemá žádná vodítka, hra nabízí tzv. charakteristiku osob. Ta se zde vyskytuje ve formě speciální obrazovky, která obsahuje všechny obyvatele domu a jejich popis. Dozvíte se tak, že třeba Martin Hloben ocení vypracovaný úkol z matematiky, nebo že Jakub Hložník má rád letadýlka. Díky těmto informacím a nakreslené mapě domu je pak poměrně lehké dát vše dohromady.

Kontextové menu
Pro začátek nezbytné informace
František Fuka

Zajímavé je, že ve hře najdeme Sylvestra Stalloneho či Arnolda Schwarzeneggera. Taktéž tu jsou předměty, které sice můžeme sebrat, ale k žádnému účelu neslouží (špagát, děravé vědro) a na každé obrazovce najdeme "figu borovu", což - jak jsem po menším pátrání zjistil - znamená něco jako "velké kulové". Klasicky jsou tu i místa, kde může hráč zemřít jako např. střecha, laboratoř (pokud si nenasadí plynovou masku) či pivnice (pokud nerozsvítí svíčku) a jako "bonus" tu je jáma ve sklepě, kam hráč zahučí a už z ní nelze vylézt. Společnost mu alespoň může dělat autor hry, se kterým si prý můžeme zahrát hru Barbarian.


Mapa hry

POSTUP HROU:
Jel jsem výtahem do 4. patra, kde jsem si od Joža vypůjčil sešit s matematikou, který jsem donesl o patro výše Hlobenovi. Ten mi za to dal páčidlo, svíčku se zápalkami a další úkol - donést mu z pivnice něco dobrého. Jel jsem tedy výtahem do přízemí, kde je vchod do pivnice a hned jsem zapálil svíčku - chodit ve tmě je nebezpečné! Pomocí páčidla jsem si zpřístupnil pivnici č. 1 a vzal jednu flašku. Ještě před cestou zpět k Hlobenovi jsem na druhé straně sklepa vzal lano. Byl nadšený a dal mi za odměnu video kazetu, kterou jsem odnesl Palovi v 1. patře. Na oplátku jsem dostal floppy disk.

Game over
Raději nepočítat, kolikrát mi František v téhle hře umřel

Ten zase ocenil Maroš v Soft klubu v 5. patře a dal mi plynovou masku. S tou jsem se konečně mohl vydat k Borisovi do 1. patra. Nasadil jsem si masku a dostal kotwasit, což byla nějaká nová trhavina, co jsem měl vyzkoušet. Tak jsem jí teda vyzkoušel ve 4. patře na dveřích Sylvestra a dostal se díky tomu dovnitř. Výbuch byl ale ničivější, než jsem čekal a odnesl jsem si nehezké popáleniny, takže jsem musel zajít za Vlachovou do 3. patra a ta mě ošetřila.

Meta-vtip
Přes okno?!?

Zpátky v bytě Sylvestra jsem sebral interface 3 a plastikové letadýlko. Vydal jsem se do 2. patra, kde jsem u Zuzy našel příručku na interface 3, který jsem pak u sebe v bytě připojil ke Spectru a spojil se s Františkem Fukou. Ten navrhl, ať se k němu do bytu dostanu oknem. No to je teda nápad !

Tak jsem tě Františku zachránil a teď zas mazej dělat hry!

Vzpomněl jsem si, že Joža má balkon, tak jsem k němu došel. Po schodech, protože jsem měl z výtahu nějaký špatný pocit! Dal jsem mu plastikové letadýlko, protože vím, že je zbožňuje a on mě za to pustil na balkón. Tady jsem uvázal lano a spustil se až k Fukovi, který mě pustil dovnitř. Bombu jsem našel u něho v záchodové míse a jako vždy stačilo přestřihnout červený drátek. Bylo to lehčí, než jsem čekal. Fuka byl zachráněn. Ale na jak dlouho?
KONEC POSTUPU HROU

To čo je?
Závěrečná obrazovka láká na pokračování, které skutečně vyšlo
Vítězství

Verdikt: Je to slušně technicky udělané, je to barevné, máme tu Arnolda i Fuku, přesto mě příběh moc nepřesvědčil a jazýček vah se nakonec těsně přiklonil jen ke třem hvězdičkám.
Hodnocení: ***/10

úterý 18. července 2017

Hra 95: Nálet (1986)


Nálet
Vývojář: Jiří Truxa
Vydavatel: Jiří Truxa
Vydáno 1986 pro Sharp MZ-800
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Ne, ještě není konec. Jako ta předchozí, i další hra z roku 1986 pro počítač Sharp MZ-800 je předělávka hry Blitz (1979). Stejně jako minule, ani teď nebudu podesáté vypisovat princip hry a prostě vezmu to letadlo a vybombarduju celý město !!!

Začátek hry
Tak to úplně nevyšlo

Opět tu máte jeden bod za zničený čtvereček města a možnost použít za 10 bodů střelu, která zničí celý řádek, na němž se zrovna s letadlem nacházíte. Grafika je laděná do černo-červené, což mi vyhovuje a najdeme tu dokonce základní zvukové efekty

Stejně jako ve verzi pro PMD 85, i tady se po dokončení úrovně dostanete do další a můžete si vylepšovat skóre, dokud nenarazíte a nezabijete se. Žebříček ukládá pět nejlepších výsledků. Sečteno a podtrženo je to zatím možná nejlepší předělávka Blitzu, kterou jsme tu měli. Jediné, co mi vadí je blikající bomba, která není skoro vidět. 

Střela přes celý řádek dokáže vyřešit nejeden problém
O parník v čele

Verdikt: Jedna z těch povedenějších předělávek hry Blitz, která obsahuje navazující úrovně a základní zvukové efekty. 
Hodnocení: ***/10

pátek 14. července 2017

Hra 94: Bombarder (1986)


Bombarder
Vývojář: Luděk Frýbort
Vydavatel: Luděk Frýbort
Vydáno 1986 pro Sharp MZ-800
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Není tomu úniku. V minulém článku jsme si představili novou platformu a sice počítač Sharp MZ-800 a samozřejmě i pro tento počítač musí existovat předělávka hry Blitz (1979) - už jsme tu měli verzi pro PMD 85, IQ-151 a dokonce dvě pro ZX Spectrum

Princip hry je dobře popsaný na úvodní obrazovce výše a v minulých článcích, takže ho nebudu znovu přepisovat. Na začátku si jen zvolíme rychlost, se kterou bude letoun létat. Samozřejmě čím vyšší rychlost, tím je hra obtížnější, protože je méně času na reakce. 

Začátek hry a první svržená bomba
Za vlast život položím!

Za každý zničený čtvereček je bod a pokud použijete nouzovou střelu, která zničí celý řádek, na kterém se zrovna nachází letadlo, stojí vás to 10 bodů. Když se podaří zničit celé město, tak vyskočí vyhodnocení - je tu tedy jen jedna úroveň, není možné vylepšovat si skóre, dokud hráč žije. 

Nic moc, ale pořád je to rekord

Verdikt: Předělávka hry Blitz pro Sharp ničím nevyniká. Chtělo by to alespoň dát hráčovi možnost nasbírat více bodů v navazujících úrovních. 
Hodnocení: **/10

úterý 11. července 2017

Hra 93: Přistání (1986)


Přistání
Vývojář: Pavel Pach
Vydavatel: Pavel Pach
Vydáno 1986 pro Sharp MZ-800
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Spolu se hrou "Přistání" oficiálně zařazuji do playlistu i všechny hry pro Sharp MZ-800, což byl osmibitový počítač z roku 1985 od japonské firmy Sharp, který je ve světě poněkud obskurní a neznámý, ale v Československu se dočkal poměrně slušné pozornosti, protože se jich k nám dovezlo několik tisíc kusů a jelikož obstarat si počítač nebylo v tehdejším režimu nic snadného, i jím vzali lidé za vděk a ještě v první polovině 90. let pro něj tvořili hry a programy. 

Sharp MZ-800; Zdroj: old-computers.com

Nutno říci, že díky procesoru 3.5 Mhz, 64 kB RAM a barevné grafice se zařadil k tomu lepšímu, na čem se dalo tehdy hrát. Původně se dodával s hrami "Flappy" a "Zexas" (díky Mopovi za info) a právě na konverzi pro PMD 85 prvně jmenované hry se v nejbližších článcích podívám. 

Teď už ale zpět k dnešní hře "Přistání" nebo někdy také "Přistání na Měsíci", kterou vytvořil student střední školy z Českých Budějovic. Ta je zjednodušenou verzí klasické hry "Lunar Lander" (1969) a jejích obdob (např. video arkádové verze z roku 1979). 

Úvodní instrukce
Začátek hry

Ovládáte přistávací modul a pomocí zvětšování a zmenšování tahu motorů se snažíte úspěšně přistát na povrchu Měsíce, který se postupně objevuje na obrazovce. Začínáte v náhodné výšce, ale průběh je vždy stejný - modul začne nabírat čím dál vyšší rychlost a vy ho musíte brzdit tak, aby vám nedošlo palivo a zároveň jste kontakt s povrchem provedli v přijatelné rychlosti. Je to hodně zkoušení a trocha té náhody, ale nakonec se povede přistát každému.

Výsledkem může být buď "Celkem ucházející přistání" a pokud jste naprosto dokonalí a povede se vám přistát s minimální rychlostí, uvidíte obrazovku "Výborné přistání", viz screenshot níže. 

Lépe přistát už nelze

Verdikt: Předělávka klasické hry "Lunar Lander" nabízí jednoduché zpracování a po prvním dokonalém přistání, které přijde poměrně záhy, už nemá co nabídnout. 
Hodnocení: **/10

neděle 9. července 2017

Hra 92: Jerry (1986)


Jerry
Vývojář: Vlastimil Veselý & Libor Bedrlík & Ladislav Gavar
Vydavatel: VBG Software
Vydáno 1986 pro PMD 85
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Námět téhle arkádové hry od známých VBG Software (Boulder Dash, Flappy) je opravdu hodně zvláštní - hrajete za jakéhosi ducha jménem (předpokládám) Jerry, kterého chtějí sežrat rozzuření krabi. Ti se nicméně dokáží pohybovat pouze jedním směrem a to nahoru. Jakmile dojdou k horní hranici, tak se zastaví a to je právě šance pro našeho ducha, který se k nim může přiblížit zezadu - ze strany, kde nemají nebezpečná klepítka - a zbavit se jich. 

Další a další krabi postupně přibývají, je tedy třeba konat co nejrychleji. Cílem je vyčistit všechny kraby tak, aby se žádný nedotýkal horní linie - pak se v její prostřední části otevře cesta dál a Jerry může uniknout. 

Začátek hry
Úspěšný únik a dokončení úrovně

Úroveň se dá dohrát během několika vteřin a pak se dostanete do další, tentokrát ovšem s vyšší obtížností. Čím vyšší obtížnost, tím kratší je časový limit pro dokončení úrovně a tím rychlejší je pohyb krabů. Já se dostal až tak daleko, že ukazatel obtížnosti začal překrývat nápis "Score" a časový limit byl tak neúprosný, že mi prostě brzy došly všechny životy. 

Ve hře se tedy snažíte dosáhnout co nejvyššího skóre, kdy za každého kraba získáváte jeden bod a "high score" je uloženo pro další pokusy. 

Krab mě dostal

Hra je veskrze zábavná, ale hodně tu záleží na štěstí - úrovně, respektive počty a rozmístění počátečních krabů - se generují náhodně. Jednou tak můžete vyfasovat neřešitelný level, podruhé stačí vyčistit pět korýšů. 

Způsob pohybu krabů jsem úplně nepochopil - vypadá to, že se nejprve na začátku rozmístí a pak se čeká na akci hráče, načež krabi dostanou další možnost se pohnout (jedná se tedy v podstatě o tahovou hru). Počet polí, o které se můžou posunout se ale asi také generuje náhodně, protože občas zůstanou stát a občas sprintují jak o život. Ve finále je to dost zmatené a jejich pohyb je značně nepředvídatelný, což naštěstí zas tak nevadí. 

Moje nejlepší dosažené skóre: 1108 krabů

Rok vydání jsem nezjistil (hra vznikla ke konci roku 1986, viz komentáře), nicméně kvůli menší propracovanosti titulu tipuji, že to byl jeden z prvních počinů VBG Software. Zajímalo by mě, jestli vycházeli z nějaké zahraniční hry, nebo přišli na takový uhozený námět s duchem a agresivními kraby sami. Každopádně brzy se podívám na jejich další hru Flappy. Tedy až se mi podaří dohrát jejích 200 úrovní.

Verdikt: Zvláštní námět hry bych dokázal překousnout, ale chybí mi tu nějaké zpestření hratelnosti, nějaká možnost získat bonusové body. Přesto se to hrát dá, ale velmi brzo to omrzí. 
Hodnocení: **/10

čtvrtek 6. července 2017

Hra 91: Exoter (1987)


Exoter
Vývojář: Miroslav Fídler & Bensoft
Vydavatel: Cybexlab
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Miroslav Fídler mi zatím dělal radost, protože hry od něho byly vždy víceméně povedené a zvláště plošinovky Maglaxians (1985) a Itemiada (1985) mi padly do noty a odnesly si do této chvíle nejvyšší hodnocení, jež jsem udělil. Se hrou Exoter se Fídler poprvé vydal také na pole textovek, ale nutno říct, že jeho silnou stránkou byly vždy spíše akční hry.

Od textovek očekávám zajímavý příběh či zápletku. Tady máme po stopadesátéosmé hrad, tentokrát pojmenovaný Exoter a musíme z něho utéct. Tenhle námět se objevuje zatím ve většině československých textovek a začíná mi to lézt trochu krkem.

Úvodní obrazovka se skrolujícím textem

Na jedné z úvodních obrazovek najdeme i skrolující text. Ty si vždy rád pročtu, je fascinující dozvědět se, co se tenkrát mladému autorovi honilo hlavou a měl potřebu to vložit do hry. Fídler sem tentokrát mimo jiné po vzoru Františka Fuky napsal svojí celou adresu i s telefonním číslem, uvedl výčet svých dodělaných her, nabídl své grafické a jiné programy, pozdravil všechny své kamarády, sdělil světu, že jakási "D--e--l" je kráva (že by třídní učitelka?) a také, že máme bít Karla (robot Karel?). 

Kromě toho je zde i zmínka, že se jedná o "logickou textovou hru ovládanou kurzorem". Způsob ovládání je asi největší zvláštnost, protože zde nepíšete klasicky příkazy jako třeba "vezmi lano", ale na obrazovce máte ikonky pro všechny akce (použij, prozkoumej, inventář, sever, jih, atd.) a najíždíte na ně kurzorem, který ovládáte na klávesnici. Výtečné je, že přímo ve hře je menu s volbou ovládacích kláves a lze si tedy nastavit něco normálního i pro současné PC klávesnice - tedy směrové šipky pro ovládání kurzoru a Enter pro potvrzení.

Ovládání pomocí kurzoru a klikacích ikonek
V menu hry lze pohodlně přenastavit ovládací klávesy

Někomu se toto ovládání nemusí líbit, protože je o něco pomalejší, než vypisování příkazů a obtížnost klesá, protože hra sama nabízí všechny dostupné akce a po chvíli zkoušení na řešení prostě přijít musíte. Na druhou stranu odpadají problémy s parserem, kdy člověk nemusí půl dne hádat, jaký správný tvar příkazu má použít, aby to hra konečně uznala.

Jak můžete vidět z mapy, hrad není příliš velký a díky již zmíněné nízké obtížnosti lze hru dohrát během chvilky. Začínáte zavřeni v kobce a brzy zjistíte, že pro opuštění hradu je třeba nalézt čtyři drahokamy, načež se otevře hlavní brána. Žádná velká zápletka se nekoná. Trochu otravné je, že u sebe současně můžete mít jen pět předmětů.


Mapa hry

POSTUP HROU:
Zavřeli mě do odporné kobky, ze které byl jediný východ přes mříže na stropě. Můj jediný spolubydlící byla jakási mrtvola, kterou jsem pro jistotu prohledal a světe div se - našel jsem u ní pilník. Proč se ten amatér sám nepokusil o útěk, to mi hlava nebere. Pilník jsem použil na mříže a pak ho zahodil. Byl jsem volný. Na chodbě jsem se dal na jih, kde jsem vylezl po žebříku a našel sekeru. Na chodbě jsem ještě vzal pochodeň a posléze se zbavil strážce, u kterého jsem našel křesadlo a také svazek klíčů


Strážce strážil strašně
První drahokam je doma

Vzpomněl jsem si, že blízko žebříku byly zamčené dveře, a tak jsem se vrátil, odemkl je a našel krásný drahokam č. 1. Vydal jsem se přes další zamčené dveře na nádvoří (klíče jsem pak zahodil) a chtěl utéct, ale hlavní brána byla zavřená, a tak jsem v knihovně přečetl ohořelý papír. Prý, že mám získat čtyři drahokamy, abych se dostal ven. Ze vzteku jsem sekerou rozmlátil poblíž stojící skleněnou kouli, načež z ní vytekla nějaká odporná tekutina. 


Čtyři diamanty říkáš? Ještě že díky mé hrabivosti už dva mám

Šel jsem raději dál a vylezl na vrchol věže. Zde jsem v truhle našel provaz. Místo, abych ho použil, tak jsem raději skočil z okna na kupku sena, kterou jsem následně zapálil křesadlem a našel jehlu. Křesadlem jsem ještě zapálil pochodeň a pak ho zahodil. Na nádvoří u studny jsem uvázal provaz a vydal se dolů, kde jsem našel drahokam č. 2. Vylezl jsem zpět, zahodil pochodeň a vydal se zpět do knihovny, kde jsem jehlu položil do kaluže jedu. 


Ouch!
Jasně, zabít psa otrávenými dračími hlavami, to dává smysl. Nebylo by snazší hodit mu klobásku?

Touto smrtící zbraní jsem zlikvidoval draka, jemuž jsem usekal všechny hlavy a sekeru i jehlu zahodil. Drak hlídal drahokam č. 3. Nakonec jsem se vydal do podzemí, kde jsem otrávené usekané dračí hlavy hodil hladovému psovi a zabezpečil si tak nerušenou cestu dál k drahokamu č. 4. Se všemi drahokamy jsem se vrátil na nádvoří, kde se mi brána sama otevřela a já tak unikl z hradu Exoter
KONEC POSTUPU HROU

Nalezneme zde i ikonku s nápovědou, která hráčovi (občas) napoví, co dál
Vítězství - vážně je háček nad "t"? 

Verdikt: Textovka, která vyniká způsobem ovládání, ale bohužel co se týče scénáře, je to těžký průměr. 
Hodnocení: ***/10