neděle 30. července 2017

Hra 98: Ples Upírů (19??)


Ples Upírů
Vývojář: Ladislav Salát
Vydavatel: Ladislav Salát
Vydáno 19?? pro Atari 8bit
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

V textovce od Ládi Saláta se vydáme do 19. století, kdy se v Karpatech ztratil náš přítel, profesor Morbidus. Ten se podle posledních zpráv vydal potvrdit existenci upírů a jak to tak bývá, už se nevrátil. Vydáváme se tedy po jeho stopách k nejmenovanému zámku, ve kterém se ho pokusíme najít. 

Úvodní příběh
Začátek hry
Nekonečný boj s parserem

Začínáme v podivné zahradě a po pár krocích najdeme na záhonu růži. Logicky se jí tedy pokusíme sebrat. Jak? Příkazy musíme klasicky vypisovat. Člověk tedy logicky zkusí napsat "seber ruzi", s čímž ho hra pošle někam. Abych to zkrátil, ani dalších X pokusů nebylo úspěšných a teprve až po nahlédnutí do zdrojového kódu hry jsem zjistil, že:
  1. Vše se musí psát s diakritikou.
  2. U sloves se musí vypisovat pouze první tři písmena. Tzn. místo "prozkoumej" jen "pro", místo "polož" jen "pol".
  3. Hra neumí skloňovat, předměty je tedy nutno psát v 1. pádu. 

Když to shrnu, místo příkazu "seber ruzi" je nutné zadat "seb růže". Zdejší parser je tedy přímo hrůzostrašně neintuitivní a nedivil bych se, kdyby hodně hráčů odradil už na začátku. Této nepříjemnosti se dalo jednoduše vyhnout, kdyby autor napsal krátký návod na úvodní obrazovku, což se bohužel nestalo. 

Další věc, kterou v adventurách nesnáším, je omezení inventáře. Lze mít u sebe jen šest předmětů a je nutné během hry odkládat ty nepotřebné, přičemž na jednu obrazovku můžeme dát jen dva. Jak také bývá zvykem, na několika místech lze zemřít.




Mapa hry

POSTUP HROU:
Vydal jsem se na hnojiště, které jsem prozkoumal a získal louč. Při druhém prozkoumání vyletěl nějaký pták, tak jsem ho sledoval až ke stromu, na který jsem vylezl a zjistil, že se jedná o havrana. Bez problémů jsem ho odchytil a položil ho před špinavou stařenu, která ho hledala. Za to mi dala klíč k márnici, kam jsem se hned vydal a vzal si tam krumpáč. Po cestě jsem vzal také lopatu a po prozkoumání hrobky jsem získal i křesadlo, kterým jsem zapálil louč a nechal ho tam i s klíčem ležet.

Příkaz "DEJ" tu jako u mnohých her chybí a je nutné použít "POLOŽ"
S autorem hry si není radno zahrávat
Upíři konzumují konzervy, kam ten svět spěje!

Před hřbitovem jsem zkoušel kopat a našel kůl. Pak jsem došel zpátky k záhonům s růží, kde jsem odkryl kruhový otvor. Lopatu a krumpáč jsem už nepotřeboval, tak jsem je zahodil a s loučí v ruce se vydal do tmy. Objevil jsem se v podzemní chodbě, kde jsem našel paruku a vylezl ven do sálu, kde jsem zahodil louči. Brzy jsem ve výklenku našel meč, se kterým jsem rozmlátil obě dveře a pak ho zahodil. Ve zbrojnici jsem otevřel skříň a našel konzervu, kterou jsem dal sluhovi a získal od něj kladivo. V ložnici jsem se vyzbrojil česnekem a vydal se po schodech do zatuchlé místnosti.

R. I. P. - tak to nevyšlo
A máš to, bledý chlápku... tedy... Draculo !
Panejo, to je vděku! Mám chuť profesora zase pověsit za nohy ke stropu!

Díky tomu jsem udržel Draculu na uzdě a zatloukl mu do srdce kůl. Vzal jsem si jeho plášť a zahodil kladivo. V rohu místnosti jsem našel postavu, kterou jsem odvázal a zjistil, že to je profesor Morbidus. Prý musím vyřídit i ostatní upíry. Šel jsem tedy do pokoje pro služebné, kde jsem vzal a otevřel lebku. Vypadl z ní paklíč. Zpět do tanečního sálu, kde jsem zamkl dveře a otevřel okno. A je to upírech!

Tak to se povedlo! Doufám, že tam byl i Edward z Twilightu.

Teď ještě utéct. Šel jsem na sever do tajné pracovny, kde jsem stiskl páku. Pravou. A šel jsem zpátky na místo, kde jsem našel meč. Teď už tam stěna nebyla. Došel jsem ke kočáru, před kočího položil bič a nastoupil.
KONEC POSTUPU HROU

Vítězství! A teď mě omluvte, běžím se pochlubit mamince!

Verdikt: Klasická textovka s upírskou tématikou je sužována špatným parserem. Je nutné si na něj na začátku zvyknout, za což můžete být odměněni slušným atmosférickým zážitkem. 
Hodnocení: ***/10

úterý 25. července 2017

Hra 97: Galactic Gunners (1987)


Galactic Gunners
Vývojář: Miroslav Fídler
Vydavatel: Cybexlab Software
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Pár článků zpátky jsme tu měli od M. Fídlera textovku Exoter (1987), která nabídla zajímavé ovládání pomocí klikacích ikonek, ale jinak to byl těžký průměr. Galactic Gunners vypadali na první pohled hodně nadějně - stylem grafiky mi trochu připomněli o rok starší Planet of Shades (1986) od stejného autora. 


Začátek hry

V klasické "shoot 'em up" hře se ujmete letounu letícího zleva doprava a budete se snažit přežít útoky různých druhů mimozemských nepřátel, ať už létajících nebo pozemních. Najdeme zde celkem deset různě dlouhých úrovní, kdy na konci každé z nich nás čeká boss

Hráčův letoun umí jak střílet dopředu, tak podržením tlačítka i shazovat bomby. Druhou možnost jsem ale upřímně mockrát nevyužil. Špatná zpráva je, že na obrazovce můžou být v jednu chvíli nejvýše dvě hráčovy střely a pohyb korábu je celkově pomalý a neohrabaný. Zapomeňte tedy na uhýbání na poslední chvíli, tady je klíčové situaci předvídat dopředu. 

Dva létající talíře a dva pozemní cíle včetně rakety
Vláček s uranem
Zajímavé architektonické prvky

Jakýkoliv kontakt s nepřítelem, povrchem planety či vypálenou střelou znamená okamžité ubrání jednoho života a opakování aktuální úrovně. Pokud přijdete o všechny životy, můžete si dát hru od znova. Na začátku dostanete životů sedm, což je hodně málo. Obtížnost je opravdu hodně nekompromisní. 

Trochu ulehčit si můžete různými power-upy, které náhodně padají z nepřátel. Můj nejoblíbenější byl štít, kdy se stanete na pár vteřin imunními vůči střelám. Další zase vyčistí aktuální obrazovku od všech nepřátel. Často také vypadávají body do celkového skóre. Vše je ale nutné rychle sbírat, protože po kontaktu s "podlahou" bonusy mizí. 

První boss
Boss s cedulí "Kill". To asi abych nezapomněl, co mám dělat.
Otravně odolný poslední boss

Bossové. To je podle mě hlavní problém téhle hry. Přiletíte k prvnímu a zjistíte, že se hýbe po vertikální ose pořád nahoru a dolu a nic speciálního neumí. Má deset životů, takže ho sestřelíte jak nic a doufáte, že ten další nabídne něco nového. 

Nabídne? Ale kdeže! Jen jinak vypadá, má více životů a o krapet rychleji se pohybuje. To stejné platí i o všech ostatních, tedy kromě bosse šestého levelu, který je neviditelný a střílíte tedy naslepo (těžko říct, jestli to bylo takto zamýšleno, nebo se jedná o bug). Poslední boss má dokonce 99 životů a sestřelit ho trvá velmi dlouho, ale hlavně - je to hrozná nuda! Tyhle souboje mají být v podobných hrách to nejlepší. Třešnička na dortu. A tady mi to přijde jako nejslabší část. 

Každopádně žádné překvapení se nekoná a jede se podle klasického scénáře. Hra na vás chrlí stále více a více nepřátel, musíte prolétávat stále užšími a užšími chodbami, načež sestřelíte posledního zlouna a vaše celkové skóre se zapíše do tabulky nejlepších. Nutno říct, že dostat se na medailové pozice je v podstatě nemožné. 

Gratulační obrazovka láká na hru "Jet-Man Silly", která vyšla v roce 1993, ale už jí neudělal M. Fídler, ale někdo úplně jiný.  

Vítězství
Dostat se na první místo je nemožné

Verdikt: Solidní střílečka, na které mi vadí trochu vyšší obtížnost a hlavně nezajímaví a nudní bossové. 
Hodnocení: ***/10

pátek 21. července 2017

Hra 96: Fuksoft (1987)


Fuksoft
Vývojář: Stano Hrda & Martin Sustrik & Michal Hlaváč
Vydavatel: Sybilasoft
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

František Fuka byl díky svým úspěšným hrám (Poklad 2, Indiana Jones, Podraz 3) už v roce 1987 v podstatě celebritou, čehož důkazem je i tato hra vytvořená tehdy patnáctiletým studentem gymnázia v Bratislavě, která příběhově navazuje právě na Podraz 3 a tentokrát zapojuje i samotného Fuku. Pro připomenutí - minule jste v kůži programátora Tima Colemana za pomoci kamaráda Arthura Browna překazili plán dvou zločinců Jacka Raggera a Jonathana Foxe a převedli jimi nakradené peníze na svůj účet.

Z nějakého nepochopitelného důvodu se teď tihle dva chtějí pomstít Fukovi, i když on v téhle aféře vlastně nefiguroval, takže nastražili do jeho bytu bombu. Hráč se opět ocitá v kůži Tima Colemana, kterému A. Brown navrhne, ať Fuku zachrání. A jakožto správní gentlemani a kamarádi ho samozřejmě nemůžeme nechat ve štychu.

Autoři
Příběh
Udělat tuhle hru v 15 je hodně dobrá práce!

Celá hra se odehrává v jednom domě - naštěstí Fuka je náš soused, takže to nemáme daleko. Najdeme zde pět pater, kdy v každém jsou dva byty a k tomu sklep. Mapa je tedy tentokrát spíš vertikálního charakteru. Mezi patry se můžeme pohybovat buď po svých přes mezipatra, nebo lze použít výtah, který vyvoláme stisknutím písmena "X".

Jak jsem později zjistil, mezipatra slouží spíše jako místo pro vtípky, kdy zde nalezneme válet se srp a kladivo či oblíbený "running joke" ze Spectra "Dočekal je vůl". Na celou hru je časový limit 60 minut, po jehož uplynutí bomba vybuchne.

Začátek hry
No kdo by šlapal, když máme výtah!
Dočekal je vůl. Pořád.

Hra se ovládá přes zkratky a kontextové menu. Stačí tedy zmáčknout "U" jako "use" a vypíšou se všechny dostupné předměty, které máme v inventáři, každý pod určitým číslem. Tenhle způsob mi přijde daleko lepší, než bojovat s parserem a hádat správné výrazy.

Jelikož hráč ze začátku nemá žádná vodítka, hra nabízí tzv. charakteristiku osob. Ta se zde vyskytuje ve formě speciální obrazovky, která obsahuje všechny obyvatele domu a jejich popis. Dozvíte se tak, že třeba Martin Hloben ocení vypracovaný úkol z matematiky, nebo že Jakub Hložník má rád letadýlka. Díky těmto informacím a nakreslené mapě domu je pak poměrně lehké dát vše dohromady.

Kontextové menu
Pro začátek nezbytné informace
František Fuka

Zajímavé je, že ve hře najdeme Sylvestra Stalloneho či Arnolda Schwarzeneggera. Taktéž tu jsou předměty, které sice můžeme sebrat, ale k žádnému účelu neslouží (špagát, děravé vědro) a na každé obrazovce najdeme "figu borovu", což - jak jsem po menším pátrání zjistil - znamená něco jako "velké kulové". Klasicky jsou tu i místa, kde může hráč zemřít jako např. střecha, laboratoř (pokud si nenasadí plynovou masku) či pivnice (pokud nerozsvítí svíčku) a jako "bonus" tu je jáma ve sklepě, kam hráč zahučí a už z ní nelze vylézt. Společnost mu alespoň může dělat autor hry, se kterým si prý můžeme zahrát hru Barbarian.


Mapa hry

POSTUP HROU:
Jel jsem výtahem do 4. patra, kde jsem si od Joža vypůjčil sešit s matematikou, který jsem donesl o patro výše Hlobenovi. Ten mi za to dal páčidlo, svíčku se zápalkami a další úkol - donést mu z pivnice něco dobrého. Jel jsem tedy výtahem do přízemí, kde je vchod do pivnice a hned jsem zapálil svíčku - chodit ve tmě je nebezpečné! Pomocí páčidla jsem si zpřístupnil pivnici č. 1 a vzal jednu flašku. Ještě před cestou zpět k Hlobenovi jsem na druhé straně sklepa vzal lano. Byl nadšený a dal mi za odměnu video kazetu, kterou jsem odnesl Palovi v 1. patře. Na oplátku jsem dostal floppy disk.

Game over
Raději nepočítat, kolikrát mi František v téhle hře umřel

Ten zase ocenil Maroš v Soft klubu v 5. patře a dal mi plynovou masku. S tou jsem se konečně mohl vydat k Borisovi do 1. patra. Nasadil jsem si masku a dostal kotwasit, což byla nějaká nová trhavina, co jsem měl vyzkoušet. Tak jsem jí teda vyzkoušel ve 4. patře na dveřích Sylvestra a dostal se díky tomu dovnitř. Výbuch byl ale ničivější, než jsem čekal a odnesl jsem si nehezké popáleniny, takže jsem musel zajít za Vlachovou do 3. patra a ta mě ošetřila.

Meta-vtip
Přes okno?!?

Zpátky v bytě Sylvestra jsem sebral interface 3 a plastikové letadýlko. Vydal jsem se do 2. patra, kde jsem u Zuzy našel příručku na interface 3, který jsem pak u sebe v bytě připojil ke Spectru a spojil se s Františkem Fukou. Ten navrhl, ať se k němu do bytu dostanu oknem. No to je teda nápad !

Tak jsem tě Františku zachránil a teď zas mazej dělat hry!

Vzpomněl jsem si, že Joža má balkon, tak jsem k němu došel. Po schodech, protože jsem měl z výtahu nějaký špatný pocit! Dal jsem mu plastikové letadýlko, protože vím, že je zbožňuje a on mě za to pustil na balkón. Tady jsem uvázal lano a spustil se až k Fukovi, který mě pustil dovnitř. Bombu jsem našel u něho v záchodové míse a jako vždy stačilo přestřihnout červený drátek. Bylo to lehčí, než jsem čekal. Fuka byl zachráněn. Ale na jak dlouho?
KONEC POSTUPU HROU

To čo je?
Závěrečná obrazovka láká na pokračování, které skutečně vyšlo
Vítězství

Verdikt: Je to slušně technicky udělané, je to barevné, máme tu Arnolda i Fuku, přesto mě příběh moc nepřesvědčil a jazýček vah se nakonec těsně přiklonil jen ke třem hvězdičkám.
Hodnocení: ***/10

úterý 18. července 2017

Hra 95: Nálet (1986)


Nálet
Vývojář: Jiří Truxa
Vydavatel: Jiří Truxa
Vydáno 1986 pro Sharp MZ-800
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Ne, ještě není konec. Jako ta předchozí, i další hra z roku 1986 pro počítač Sharp MZ-800 je předělávka hry Blitz (1979). Stejně jako minule, ani teď nebudu podesáté vypisovat princip hry a prostě vezmu to letadlo a vybombarduju celý město !!!

Začátek hry
Tak to úplně nevyšlo

Opět tu máte jeden bod za zničený čtvereček města a možnost použít za 10 bodů střelu, která zničí celý řádek, na němž se zrovna s letadlem nacházíte. Grafika je laděná do černo-červené, což mi vyhovuje a najdeme tu dokonce základní zvukové efekty

Stejně jako ve verzi pro PMD 85, i tady se po dokončení úrovně dostanete do další a můžete si vylepšovat skóre, dokud nenarazíte a nezabijete se. Žebříček ukládá pět nejlepších výsledků. Sečteno a podtrženo je to zatím možná nejlepší předělávka Blitzu, kterou jsme tu měli. Jediné, co mi vadí je blikající bomba, která není skoro vidět. 

Střela přes celý řádek dokáže vyřešit nejeden problém
O parník v čele

Verdikt: Jedna z těch povedenějších předělávek hry Blitz, která obsahuje navazující úrovně a základní zvukové efekty. 
Hodnocení: ***/10

pátek 14. července 2017

Hra 94: Bombarder (1986)


Bombarder
Vývojář: Luděk Frýbort
Vydavatel: Luděk Frýbort
Vydáno 1986 pro Sharp MZ-800
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Není tomu úniku. V minulém článku jsme si představili novou platformu a sice počítač Sharp MZ-800 a samozřejmě i pro tento počítač musí existovat předělávka hry Blitz (1979) - už jsme tu měli verzi pro PMD 85, IQ-151 a dokonce dvě pro ZX Spectrum

Princip hry je dobře popsaný na úvodní obrazovce výše a v minulých článcích, takže ho nebudu znovu přepisovat. Na začátku si jen zvolíme rychlost, se kterou bude letoun létat. Samozřejmě čím vyšší rychlost, tím je hra obtížnější, protože je méně času na reakce. 

Začátek hry a první svržená bomba
Za vlast život položím!

Za každý zničený čtvereček je bod a pokud použijete nouzovou střelu, která zničí celý řádek, na kterém se zrovna nachází letadlo, stojí vás to 10 bodů. Když se podaří zničit celé město, tak vyskočí vyhodnocení - je tu tedy jen jedna úroveň, není možné vylepšovat si skóre, dokud hráč žije. 

Nic moc, ale pořád je to rekord

Verdikt: Předělávka hry Blitz pro Sharp ničím nevyniká. Chtělo by to alespoň dát hráčovi možnost nasbírat více bodů v navazujících úrovních. 
Hodnocení: **/10