pátek 28. dubna 2017

Hra 66: 3D Mikrotron QR3 (1987)


3D Mikrotron QR3
Vývojář: Karel Šuhajda & Michal Černý
Vydavatel: 4004/482 ZO Svazarmu
Vydáno 1987 pro PMD 85
Žánr: Akční Adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Tahle hra je zatracená fuška. Zatímco první díl byl snadný a druhý díl těžký, QR3 je velmi těžká hra a díky bohu, že je to zakončení trilogie. Další díl s ještě vyšší obtížností bych už nesnesl. Herní mechanismy, které jsem popisoval u minulých dílů se nemění, jen je vše zase o něco větší a obtížnější.

"Nebude obtížné vyřešit", tak určitě!
Menu se od minula v podstatě nezměnilo

Hrajeme tedy za robota Troníka a snažíme se zlikvidovat tentokrát 20 raket, které zde nechali původní obyvatelé planety Mikrotron. Minule jsem nezmínil, že v menu najdeme položku "Trénink", která nahrazuje volbu "Demo" z prvního dílu. Během tréningu máte neomezeně životů a lze si tedy mapu projít a vyzkoušet, kde jsou jaké pasti, což se SAKRA hodí. V ostré hře totiž máte pouze 3 životy a musíte jít na jistotu, není tu prostor pro chyby. Pokud nevíte, co děláte, zbydou vám tak do minuty jen oči pro pláč.

Po startu hry se objevíte na náhodném místě na mapě. Zde jsem se objevil zrovna v nápisu "Nesnaž se, na nic to není" (viz mapa níže), což je velice motivující.
Mapa hry; Autor: Tomáš Švec

Mapa je tady jen jedna, ale je 4x větší než ty v minulých dílech. Upřímně říkám, že bez ní by pro mě bylo extrémně složité hru dohrát, používal jsem jí celou dobu a pečlivě plánoval každý svůj krok. Hra totiž obtížnost šponuje opravdu vysoko a ze hry se stává tak trochu "logická survival hra".

Klíčovým prvkem se stávají nabíjecí stanice, u kterých musíte samozřejmě doplňovat neustále klesající energii - ty jsou rozmístěny hodně nepravidelně a tak zatímco v některých částech mapy to není problém, jinde musíte znát svojí další cestu na 100 %, tzn. rychle k raketě - překonat během toho všechny překážky - zlikvidovat raketu - rychle zpátky k nabíjecí stanici, abyste nepřišli o život. Občas to bylo opravdu jen o pár vteřin, v jednom případě se to ani nedá stihnout (raketa pod "diagonálou" na jihozápadě - evidentně musí být zlikvidována jako poslední, pokud nechcete přijít o žádný život).

Asi jediné bezpečné místo je nabíjecí stanice
Tahle raketa to má spočítané

Mapa hry je opravdu propracovaná a posetá logickými hádankami. Za chvíli se naučíte pokud možno nepřibližovat k žádném objektu ve hře. Každý totiž může být zaminovaný - stačí dojít na sousední políčko a je konec. I když to třeba podle mapy nemusí vypadat tak hrozně, je to ve skutečnosti peklo na zemi - v podstatě kličkujete na minovém poli a modlíte se. Nikde není bezpečno. Pokud se kouknete na mapu, tak každý objekt, který má nad sebou čárku, je zaminovaný a nesmíte se ho dotknout, ale častěji se k němu ani přiblížit. Některé typy objektů ani nemusí být zaminované a pokud se přiblížíte, zabijí vás také.

Výstřižek z mapy - jedna z problémových raket

Odstřelení každé rakety je vlastně rébus sám o sobě. Vždy se musíte k raketě nejdřív přes spoustu a spoustu nástrah nějak dostat a když už tam jste, je většinou nějak zabezpečená. Je třeba dostat se přes další překážky do vhodné "palebné pozice" pro zlikvidování rakety, což by podle textu na úvodní obrazovce mělo jít bez ztráty jediného života, s čímž si dovolím nesouhlasit.

Na obrázku výše vidíte jednu problémovou raketu, která je zablokovaná překážkami. Ty se dají odstranit tak, že vystřelíte do jednoho výbušného objektu nalevo, načež následuje domino efekt a ve finále by se měla raketa odkrýt tak, že ze severní strany lze odstřelit z bezpečné vzdálenosti. Vypadá to jednoduše, ale nelze to provést. Na obrazovce totiž vidíte jen omezený počet políček a další se zobrazí jen pokud přijedete k okraji aktuální obrazovky. Pokud chcete odpálit objekt vlevo, musíte k němu přijet blíž a pak nestačíte přejet na druhou stranu včas - robot je příliš pomalý a hra nepropočítává nic, co se děje mimo aktuální obrazovku, výbuchy se tedy nepřenesou dál. Podle mého se jedná o bug. Nakonec jsem toto vyřešil obětováním jednoho života. 

Průchod k raketě je zaminovaný. Je třeba odpálit objekt, který vykukuje za zdí.
Nabíjecí stanice vypadají lákavě, ale pozor na schované miny!
Těsně před odpálením poslední rakety

Co se bohužel nepodařilo vyřešit je pomalost hry. V místech, kde se vyskytuje hodně objektů, nastává kvůli špatné optimalizaci hotová slide-show. Zajímalo by mě, jestli by se situace zlepšila na reálném hardwaru, ale domnívám se, že nikoliv.

Po odpálení poslední rakety následuje průlet nad krajinou, který se zastaví v jinak nepřístupné lokaci uprostřed mapy, vše okolo vybuchne a uprostřed se objeví robot, načež vyskočí vítězná obrazovka, kde nám autoři přejí upřímnou soustrast. Zajímalo by mě, kolik lidí tuhle hru dohrálo a kolik jich poslalo dopis se jménem. Je škoda, že zde není popsáno nějaké zakončení příběhu, jenž byl sice rámcový, ale úplně zapomenout se na něj nemuselo.

Vítězství! Autoři dobře věděli, jak těžkou hru vytvořili.
Tabulka nejlepších

Verdikt: Zakončení trilogie je už opravdu hodně obtížné, ale s mapou se dohrát dá. Problémy s plynulostí a rychlostí hry zůstávají, přesto se jedná asi o nejpodařenější díl trilogie.
Hodnocení: ****/10

středa 26. dubna 2017

Hra 65: 3D Mikrotron QR2 (1987)


3D Mikrotron QR2
Vývojář: Karel Šuhajda & Michal Černý
Vydavatel: 4004/482 ZO Svazarmu
Vydáno 1987 pro PMD 85
Žánr: Akční Adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Druhý díl trilogie, kterou jsem načal v minulém článku. Hra je v podstatě totožná, pořád hrajeme za robota Troníka a snažíme se zneškodnit rakety umístěné na planetě Mikrotron původními obyvateli. Od minula se změnilo jen pár věcí. 

Popis příběhu na úvodní obrazovce
Menu hry se od minula téměř nezměnilo

Tou první je rozlehlost, kdy hra obsahuje 3 mapy, jež jsou stejně velké jako ta jedna mapa z prvního dílu. Jinými slovy hra je 3x rozsáhlejší a nutno říct, že i zajímavější. Mapy jsou totiž každá s nějakou tématikou a jakou chceme hrát si zvolíme v menu. Konkrétně jde o tyto:
  • Pouští a pralesem - taková nejvíc "standardní" mapa, která obsahuje kromě lesů i jakousi základnu, kde je ovšem nutné postupovat s nejvyšší opatrností, protože zde na každém kroku něco může bouchnout.
  • Sahara není jen písek - rozhodně nejlehčí mapa, protože většinu tvoří jen prázdný prostor a pastí je zde tedy nejméně.
  • Pevnost Inků - podle mě nejzajímavější mapa, kdy hráč musí najít slabinu v zabezpečení chrámu a vplížit se dovnitř, kde je většina raket. Obtížné asi jako první mapa, ale o mnoho nápaditější. 

Mapa "Pouští a pralesem"; Autor: Tomáš Švec
Mapa "Sahara není jen písek"; Autor: Tomáš Švec
Mapa "Pevnost Inků"; Autor: Tomáš Švec

Druhou podstatnou změnou je právě obtížnost, která od minule šla hodně nahoru. V podstatě každý objekt na mapě může být "zaminovaný" a jakmile se ho dotknete / přiblížíte se, tak vybouchne a přijdete o život. Nedá se to poznat jinak, než metodou pokus-omyl. Takže to chce hrát pořád dokola a dělat si poznámky. A nebo používat mapy výše.

Najdeme zde také velké množství nedostupných raket - tzn. sice je hráč může vidět, ale jsou obestavěny překážkami, které nelze prostřelit. A ty, ke kterým se dá dostat, jsou většinou silně zabezpečeny - okolo je tedy spousta min a pastí a většinou je třeba nalézt jedinou možnou přístupovou cestu. Vzhledem k rozlehlosti hry je také nutné hledat dobíjecí stanice a doplňovat robotovu energii. Těch je naštěstí dostatek (na mapách vyznačené žlutou barvou).

Jedna z nedostupných raket
Bum! Animace exploze rakety je poměrně povedená
Jedna z mnoha dobíjecích stanic. Bez nich by to nešlo. Ať žije Tesla!

Zatímco minule se likvidovaly tři rakety, tentokrát jich musí být pět, což není skoro žádný rozdíl. Pokud se povede, vše okolo vybuchne a vyskočí gratulační obrazovka, která je stejná pro všechny tři mapy a nic se nezmění ani pokud postupně dokončíme každou z nich. 

Minule jsem si stěžoval na pomalost hry a špatnou optimalizaci a bohužel to je i tady. Žádný pokrok se nekonal, ba naopak v některých částech hry mi vše připadalo ještě pomalejší a dalo se téměř mluvit o slideshow. Na ovládání jsem si už nějak zvykl, i když je také pořád zmatené. 

První raketa v pevnosti Inků
Dostat se dovnitř pevnosti Inků byla pořádná fuška, ale poslední raketa už je odhalena

Při zpětném porovnání se první díl jeví jen jako takové tech-demo. Zde jsou mapy daleko více propracované a nápadité. Jediné, co mě mrzí je, že mapy nejsou nějak propojené, ale jedná se opravdu spíš o 3 samostatné hry v jedné.

Závěrečná obrazovka láká, že i tento díl byl jen "rozcvička" a hlavní úkol nás čeká ve třetím a posledním dílu. No, tak to jsem tedy zvědavý. Snad obtížnost nebude moc přestřelená, protože už zde mi to stačilo. Mimochodem, stále přemýšlím, co vlastně znamená to "QR" v názvu...

Vítězství
Dohrál jsem všechny 3 mapy

Verdikt: I když tento díl odstranil některé nedostatky z prvního dílu (krátkost, nízká obtížnost), stále je tu pár problémů - hra je pomalá a špatně optimalizovaná a mapy nemají žádnou spojitost. Přesto s odřenýma ušima to je za 4/10. 
Hodnocení: ****/10

Hra 64: 3D Mikrotron QR1 (1987)


3D Mikrotron QR1
Vývojář: Karel Šuhajda & Michal Černý
Vydavatel: 4004/482 ZO Svazarmu
Vydáno 1987 pro PMD 85
Žánr: Akční Adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Po delší době, kdy jsem se prohrabával poněkud obskurními hrami pro počítače IQ-151 a PMD 85, u kterých jsem často nevěděl datum vydání, ani autora, se konečně vracím k těm známějším (a doufám, že i kvalitnějším) kouskům. První hra na seznamu z roku 1987 je "3D Mikrotron QR1", což je první díl z trilogie. Všechny díly však vyšly ve stejný rok, takže je vezmu hezky za sebou. 

Popis příběhu na úvodní obrazovce
Menu hry

Hru má na svědomí známý autor her pro PMD-85 Karel Šuhajda, od něhož jsme tu už měli hry Horác a Pavouci (1985) a Willy Walker + Jet Set Willy (1985 + 1986)  a ještě hodně her od něj uvidíme. Jako druhý vývojář je vedený Michal Černý

Jak vidíte na obrázku, příběh hry se točí okolo planety Mikrotron, kde se její obyvatelé "váleční maniaci" rozhodli zničit planetu pomocí raket. "Nejvyšší programátor" je kvůli tomu vyhubil a hráč má teď za úkol ovládat robota Troníka a dvě nevybuchlé rakety zničit. Takový normální příběh z období studené války. 

V hlavním menu je možné zvolit si druh ovládání, ale popravdě to rotační je z mého pohledu nepoužitelné. Kromě toho lze také pustit poměrně dlouhé demo, což je jakási forma tutorialu, kdy si můžete prohlédnout nehratelnou prezentaci ukazující všechny objekty ve hře a jak interakce s nimi dopadne.

Začátek hry
Mapa hry; Autor: Tomáš Švec

Hra samotná je v izometrické pseudo 3D grafice, která vychází z děl jako je Knight Lore (1984). Na obrazovce vidíte počet životů, energii ubývající s časem, získané body a počet zbývajících raket ke zlikvidování.

S robotem se pohybujete po středně rozsáhlé mapě, kterou můžete vidět na screenshotu výše. Ta je rozdělená na několik sektorů - začínáte uprostřed a vlastně si musíte vybrat, do jaké části se vydáte. V každé jsou minimálně dvě dostupné rakety, takže nemá moc cenu chodit do více sektorů. 

Jedna z raket obehnaná minami
Robot Troník si dobíjí u stanice energii

Na mapě je kromě raket samozřejmě také nespočet překážek a překvapení - nejenom neprostupné zdi a stromy, ale také spousta pastí v podobě min a různých objektů, kterým je lepší se vyhnout, protože kontakt s nimi vyústí ve výbuch a ztrátu života. Robot může střílet a některé tyto objekty rozstřílet a získat malý bodový bonus, který je v konečném zúčtování vlastně klíčový, protože za každou zlikvidovanou raketu dostanete 1000 bodů. Po dohrání hry tedy budete mít 2000 bodů a pokud chcete v tabulce nejlepších výsledků dosáhnout na první příčku, musíte toho prostě ve hře rozstřílet co nejvíce, přitom si ovšem musíte hlídat neustále klesající robotovu energii. 

Ta se dá dobít u speciální dobíjecí stanice. Pokud si tedy mapu projdete a zapamatujete si rozložení klíčových objektů, je možné v ní strávit spoustu času honbou za nejvyšším skóre. Jinak se ale hra dá dokončit za 2 minuty. Není tedy těžké hru dohrát, ale získat co nejvíce bodů.

Lákavý sklad raket, ke kterým se ovšem nedá přes zeď dostat

Co mi vadilo bylo (už je to snad pravidlo) zmatené ovládání - co bych dal za to, kdyby se to dalo v emulátoru namapovat na normální šipky na klávesnici. A hlavně pomalost hry - tenhle problém byl už u předchozí Šuhajdovy hry Willyho Walkera. Robot se prostě plíží hrozně těžkopádně a vypadá to na problémy s optimalizací. 

Vítězství bylo poměrně snadné
V podstatě se nejde po zlikvidování dvou raket neumístit na prvním místě

Verdikt: První díl trilogie ukazuje slušný potenciál. Jsem zvědavý, jestli se v dalších dílech podaří vyladit pár nedostatků jako je pomalost a přílišná krátkost hry. 
Hodnocení: ***/10

úterý 25. dubna 2017

Hra 63: Raiders (198?)


Raiders
Vývojář: ?
Vydavatel: ?
Vydáno ? pro IQ-151
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Konečně! Po dlouhé době můžu dát hře pro počítač IQ-151 něco lepšího jak jednu hvězdičku (nejnižší hodnocení). V minulém článku jsem tu měl nepovedené Invaders a Raiders jsou samozřejmě dalším klonem hry Space Invaders, tentokrát ovšem povedeným. 

Máme tu většinu z toho, co najdeme v originální hře:
  • Několik druhů nepřátel, za jejichž sestřelení dostaneme podle druhu 10, 20, 30 bodů. 
  • Nepřátelé s ubývajícím počtem zrychlují.
  • V pozadí létá občas UFO, za jehož sestřelení dostaneme tučný bonus.
  • Zdi vydrží o něco déle, ale jejich stav se přenáší do dalšího kola.
  • Za každých 1000 bodů získáme nový život.

Hra používá na poměry IQ-151 nezvykle líbivou grafiku, až jsem pojal podezření, že není z 80. let, jak jsem původně myslel. Je dost možné, že jí nějaký nadšenec udělal až v tomto tisíciletí, ale tohle se dá vypátrat dost těžko. Jestli je toto pravda, tak si třeba autor tenhle článek někdy najde a sám to upřesní. 

Dokončení první úrovně
Už druhá úroveň není žádný med

Verdikt: Klon hry Space Invaders má téměř vše, co měla předloha a z omezených možností počítače IQ-151 vymačkává maximum. 
Hodnocení: ***/10

Hra 62: Invaders (198?)


Invaders
Vývojář: Tomsa Soft
Vydavatel: Tomsa Soft
Vydáno 198? pro IQ-151
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Pro PMDčko jsem tu už měl hry inspirované Space Invaders, konkrétně Space Invaders (1985) a Space Raiders (1986). IQčko samozřejmě nemohlo zůstat pozadu, a tak předvedlo svojí vlastní verzi této hry - Invaders

Průběh hry

Po naloadování hry se ani nestačíte rozkoukat a už po vás invadeři pálí. Máte 4 životy a naštěstí je tady poměrně jednoduché střelám uhýbat. Těžší už je něco trefit, protože hodně mých střel končilo v mezeře mezi nepřáteli a navíc na obrazovce může být v jednu chvíli jen jedna hráčova střela, což dost zpomaluje proces likvidace a narušuje hratelnost. 

Invadeři se klasicky pohybují ze strany na stranu a pokaždé se přiblíží o jeden řádek. Cílem je samozřejmě zlikvidovat co nejvíce nepřátel a získat co nejvyšší skóre, které vidíte v dolní části obrazovky. Po vystřílení všech nepřátel se ovšem hra akorát restartovala, bez toho, aby vypsala nějakou hlášku. Inu, od her pro IQčko už nečekám žádné zázraky. 

Verdikt: Nepříliš povedený klon Space Invaders pro počítač IQ-151.
Hodnocení: */10

Hra 61: Žáby (198?)


Žáby
Vývojář: ?
Vydavatel: ?
Vydáno 198? pro PMD 85
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

A máme tu další předělávku klasické arkádové hry pro PMDčko, tentorkát je to Frogger. Ve hře ovládáte vždy jednu žábu a snažíte se přeskákat řeku na druhou stranu přes pohybující se kmeny. Pokud se netrefíte, nebo s kmenem narazíte do okraje obrazovky, tak spadnete do vody a utopíte se. To je logické, ne? Jste přeci žába. 


Žába se vydala na cestu
Originální Frogger

Za každý úspěšný skok dopředu dostanete 50 bodů, ale tyto body se začnou zase odčítat s uplynulým časem, takže je nutné být co nejrychlejší. Na druhé straně řeky musí navíc žába skočit na hodně malou plochu, ale když se podaří, tak dostanete další bonusové body. 

Hra je na můj vkus příliš těžká, kmeny se pohybují hodně rychle a u žáby mi naopak přišlo, že občas skáče s nějakým zpožděním, či na stisk klávesy nereagovala vůbec. Líná žába. Doskákat na druhý konec se všemi žábami je nadliský úkol, ale mě se to s trochou cheatování povedlo. 

Každopádně nic zvláštního se nestalo, žádná "vyhrál jste" obrazovka tu není. Cílem je prostě získat co nejvyšší skóre, načež se můžete zapsat do tabulky nejlepších. 



Dostat všechny žáby na druhou stranu byla fuška
Cha! Mám nejlepší skóre

Verdikt: Předělávka Froggera, která mě nijak nenadchnula. Oproti originálu tu chybí vychytávky jako mizející plošinky, krokodýlové či bonusové mouchy. 
Hodnocení: */10

pondělí 24. dubna 2017

Hra 60: Zeď (198?)


Zeď
Vývojář: RD
Vydavatel: RD
Vydáno 198? pro PMD 85
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Zeď je předělávka Arkanoidu pro PMDčko. Na začátku máme 3 životy a pálkou odrážíme míček, kterým postupně ničíme zeď před námi, cihlu po cihle. Není třeba trefit úplně všechny, jakmile na obrazovce zbývají poslední tři, tak se hra zastaví, převede zbývající míčky do další hry a začne se zase nanovo - tentokrát je ale míček o něco rychlejší, přičemž se samozřejmě přenese i získané skóre. 

Míček je přesně tam, kde ho chci mít
Po ztrátě všech životů se hra prostě zastaví

Zhruba v 5. úrovni už je míček natolik rychlý, že se hra stává nehratelnou a hráč tedy logicky brzo skončí. Cílem je tedy získat co nejvyšší skóre, přičemž hra si pamatuje "high score" z předchozích her. Za každou cihličku je 10 bodů, nejsou tu žádné bonusy či specialitky. 

Klíčové u tohoto typu hry je samozřejmě jak jsou zvládnuty pohyb a odrazy míčku. Tady se to povedlo tak napůl. Často jsem se zasekával v "nekonečném cyklu", kdy se míček odrážel stále stejně dokola a nic netrefoval a změnit jeho pohyb byla otázka velkého risku, kdy je třeba odpálit ho okrajem pálky. Ta je ale na okrajích "děravá" - tzn. rozhodně neodráží vším, co vidíte na obrazovce. Prostě jsem měl občas pocit, že mi míček propadl pálkou, i když se měl odrazit. 

Dvě hvězdičky tedy hra získává jen s odřenýma ušima. 

Dohrání jedné z úrovní

Verdikt: Předělávka legendárního Arkanoidu na PMDčko. 
Hodnocení: **/10